ZÁTRŽA

        Více než čtyřicetiletou tradici má myslivecké a lovecké troubení u troubeckých myslivců. Všechno začalo na konci sedmdesátých let minulého století, přesněji v roce 1969, příchodem nového vedoucího polesí Troubky pana Emila Doubravy, současně se zavedením státní bažantnice.

        Pan Doubrava, výborný muzikant a trubač, byl osloven s prosbou naučit několik trubeckých myslivců tomuto kumštu. Jak už to bývá, z několika zájemců vytrvali pouze tři. Stanislav Stavinoha a Zdeněk Rybka, ti už sledují počínání svých následovníků shora, ve společnosti  svatého Huberta a „Pepíček“ Josef Kratochvíl mladší. Po ročním zkoušení  už učedníci vytrubovali signály profesora Antonína Dyka v padlých loveckých uniformách na věhlasných zahraničních honech v troubecké bažantnici, které byly zdrojem deviz od hostů z tehdejšího Západu.

ZÁTRŽA při jednom z vystoupení s hosty.

        Pravdou je, že pan Doubrava neměl pod svými křídly jen jmenované troubečáky, ale svůj um předával i zájemcům z okolních sdružení. Mimo jiné panu Františku  Vránovi z Věrovan, či panu Ladislavu Macháčkovi z Vlkoše. A celkem logicky nezapomínal a ni na své mladé zaměstnance, mimo jiné pány  Josefa Vymětala a  Jaroslava Kalouska. A aby toho nebylo málo, ještě vedl kurz troubení při okresním mysliveckém svazu. „Myslím, že tak začalo troubení na okrese Přerov, ne-li na celé střední Moravě,“ vzpomíná na své začátky Josef Kratochvíl.

        V roce 2001 nabralo lovecké troubení nový vítr a narodil se soubor s názvem ZÁTRŽA. Tento neobvyklý název není žádným jazykolamem, existuje prosté vysvětlení. Je to slovo složené ze začátečních písmen obcí, ze kterých muzikanti pocházejí – ZÁříčí, TRoubky a ŽAlkovice.

        Kořínky hudebního tělesa vyrašily v Troubkách,  jmenovitě Josef Kratochvíl, Přemysl Smolka. Pak se přidali Záříčáci Josef Vymětal a Vlastimil Fiala a následně naskočili do vlaku i žálkovičtí Bob Otáhalík a Vladimír Hanák. Časem přibyla další mladá krev Michal Schejbal z Troubek a Miloš Lejsek ze Záříčí, s kořeny z Troubek. Poslední posilou se stal Oldřich Vysloužil, který pro své hudební nadání a vzhledem ke své funkci vedoucího dechového souboru,  byl  jmenován uměleckým vedoucím a s posláním „aby nás, laiky,  něco pořádného naučil,“ s úsměvem podotýká Vladimír Hanák.

        A právě v červenci  2011 se slavilo desáté výročí vzniku ZÁTRŽÁKŮ.

        Snímek ZÁTRŽÁKŮ z roku 2011

NA FOTOGRAFIE JEDNOTLIVÝCH ČLENŮ  klikněte zde!

        Báječnou atmosféru červencového večera na troubecké Konírně naočkovali přítomným samotní členové skupiny a jejich přátelé. Pozvání přijali stařešinové loveckého troubení, v dobrém slova smyslu konkurenční trubači z dalších souborů, kteří rovněž předvedli své umění. Nechyběli ani představitelé obcí Záříčí a Žalkovice, kteří svými milými  příspěvky velmi citlivě zapadli do celého programu. Škoda jen, že si cestu nenašel někdo z představitelů domácí obce a svým postojem nedal najevo, že si musíme vážit všeho, co někdo dělá pro lidi, pro obec.

        Příjemné počasí, opečené selátko a  hlavně bezchybně louděné tóny z nástrojů u úst trubačů nemohly nechat nikoho chladného a je pravdou, že se objevilo nejedno zvlhlé oko, ale to se opět rozzářilo při historkách z myslivosti či loveckého troubení. A že jich není málo, o tom není pochyb.

        Je velice příjemné a hřejivé sledovat, s jakým údivem při mysliveckých akcích sledují jejich návštěvníci umění loveckého troubení. Je to bezesporu velkolepá tradice, která má v Troubkách a okolí zdravé kořeny a výborné podhoubí pro časy budoucí. Zárukou jsou i mladí členové, které čeká, ve stopách svých učitelů, s hornami ještě hodně a hodně nejen zkoušení, ale rovněž příjemných zážitků ve společnosti příjemných lidí a to je, zejména v dnešní uspěchané době, obrovská devíza.

        Oslava působení skupiny ZÁTRŽA měla svou noblesu, přispěli k ní všichni přítomní a stala se tak pomyslnou třešničkou na dortu deseti ročního završení činnosti. Nezbývá, než členům popřát, aby se další kulatá jubilea slavila v podobném duchu, jako tomu bylo letos ve stánku troubeckých myslivců na Konírně.

                Luděk Judas