DO ROKU 1997

Někdo moudrý vyslovil větu:  „Abychom mohli znát lépe svou současnost, musíme znát svou minulost.“  Nebudeme nad  citátem  polemizovat a hned se do  historie  troubecké myslivosti do roku 1997 pustíme.

     Z dostupných pramenů, zejména myslivecké kroniky založené v roce 1957 a fotokroniky z té doby, se datuje  zrod troubecké myslivosti na    10. červenec 1950 (oficiální přijetí Okresním národním výborem v Přerově přišlo 13. října téhož roku). Ve fotokronice je však snímek s popisem: „Zakládající členové Myslivecké společnosti Troubky v roce 1947“. Ponechám na vás, co si vyberete.

Zakládající členové Myslivecké společnosti Troubky v roce 1947: zleva stojící – Vojtek František, Dubský Antonín, Kotouček Josef, Stavinoha Stanislav, Mrtvý Alois, Procházka František, Ježák Jaroslav, Stískal Fabián, Kratochvíl František, Raška Fabián, Říhošek Antonín. Sedící zleva  - Richter František, Mrtvý Josef, Vysloužil Jaroslav, Stavinoha Martin, Říhošek Jan, Vojtek Josef, Záhorský František, Kratochvíl Josef.Podle seznamu členů v kronice na snímku chybí Šíma Ladislav, Cenefels Hubert, Stískal Josef, Smolka Jan,  Smolka Antonín, Frgál Jan.

     Celkový výměra honitby při založení spolku v roce 1951 činila 1450 hektarů a cena za pronájem byla stanovena na Kč 5,-/ha. Platnost měla do roku 1959 a patřilo do ní i Podbabí, kus lesa, ovšem omezením byla klauzule, kdy v této lokalitě byla zakázáno krmení, aby se nelákali bažanti Lesní správy. Perličkou je také to, že uvedená lokalita byla o rok později vykácena a pro myslivost se stala nepoužitelnou.

     V roce 1952 byly vysázeny remízky Přerovsko, Mezivodí, Člunka (se studnou a pumpou, poněvadž zdroj vody zde nebyl a není) a Býčí kout.

     Založení Jednotného zemědělského družstva se v Troubkách datuje na 16. září 1957. Ve stejném roce byla založena kronika spolku, vazbu daroval kapitán Richter, kronikářem se stal Jan Smolka. O ilustrace se staral akademický malíř František Záhorský – Ziegelheim. Vy, kteří jste do ní měli možnost nahlédnout, mně jistě potvrdíte, že se jedná o zcela vyjímečné dílo neuvěřitelné hodnoty.

     V roce 1959, přesněji 15. března, vzhledem k tomu, že JZD převzalo do vlastnictví téměř všechnu zemědělskou půdu v katastru, muselo být dosavadní sdružení zrušeno a muselo vzniknout nové.  Nová rozloha honitby byla 1420 hektarů, cena Kč 2000,-.

     Rok 1961 znamenal velkou změnu. Sloučením myslivců z Troubek a Henčlova vzniklo „Myslivecké sdružení Troubky – Henčlov“. Předsedou se stal Josef Harna, místopředsedou Stanislav Stavinoha, jednatelem Ladislav Daněk, pokladníkem Antonín Dubský, kulturním referentem Karel Mateřánka, zvěřinářem Alios Obrtel, hospodářem Josef Mrtvý. Od tohoto roku se také objevuje v kronice zmínka o pořádání mysliveckého plesu.

     Od roku 1963 pracoval ve funkci předsedy henčlovský Zdeněk Rybka, sdružení mělo 36 členů. V tu dobu patřila do honitby i lokalita Blaní (Obůrka), ovšem ochranná pásma kolem státních lesů dělala kolem 600 hektarů. Podle nových stanov a nařízení začala působit „přisežná stráž“.

    Do těch dob se také vztahuje rozdělení do pracovních skupin, každá s nich se starala o svůj úsek honitby. Pro zajímavost, odpracováno  1422 brigádnických hodin (pro porovnání - v roce 2012 odpracovalo 25 členů 3700 hodin).

    Od roku 1965 opět předsedou Josef Harna. Místopředseda Jan Smolka. Hospodář Josef Mrtvý. Od 1966 předseda zůstává, místopředsedou se stává Emil Smolka, hospodářem Stanislav Stavinoha.

     Začíná se postupně vyvíjet nová myslivecká disciplína – střelby na asfaltové terče v lokalitě dnešního Zeltru U lesíka. S úsměvem se dá vzpomínat na začátky sportovního střelectví. Tehdy se o elektrických automatických vrhačkách ani nesnilo a střílet na loveckém kole, to už byla odvaha. Zdravá soutěživost však v žádném případě nechyběla a byl i mizivý počet členů, kteří se na střelby netěšili.  Samozřejmě i tehdy nechyběla udírna a bohaté občerstvení. Později se střeliště posunulo o kus dál za Lesík a po roce 1997 se postupně budovala nová střelnice na Vlažné.

    Stánkem, kde se konaly schůze a posezení, se stala místnost v prvním patře kulturního domu v Troubkách. Vybavena i malou kuchyňkou, byla příjemným místem pro akce tohoto druhu a navíc se používala i v průběhu mysliveckého plesu jako nálevna kořalky.

    Rok 1968, jak je všeobecně známo, znamenal okupaci Československa Rusy a změnu v politické situaci země. Pro myslivost to byl rozdělení na tři svazy – Český, Moravskoslezský a Slovenský. Z toho roku také stojí za poznamenání: „odsouhlaseno bylo, aby každý člen odpracoval 10 brigádnických hodin a v případě, že tak neučiní, zaplatí za každou neodpracovanou hodinu do pokladny Kč 5,-. Mimochodem v tomto roce uloveno 534 bažantů (slepice se nelovily) a 572 zajíců, divocí králíci se nepočítali. Ceny zvěřiny pro střelce první kus za 5,- Kč, další za 10,- Kč, honci první kus za 15 Kč, další kus za 20,- Kč. Od tohoto roku se rovněž datují volné soboty.

        Po tomto roce se začala do kroniky plést politika, což nikdy není dobře.

        Přesto bychom si mohli připomenout některé mezníky a události.

        Při Základní devítileté škole v Troubkách pracoval myslivecký kroužek, vedl jej Zdeněk Buček.

        V roce 1977 byla zahájena těžba štěrkopísku v lokalitě Drásov, byl to začátek konce krásného kusu honitby Velký a Malý tok. Tento rok měl na svědomí i 562 ulovených králíků.

        Trochu rozporuplnosti mezi myslivostí a zemědělstvím vzniklo v roce 1978. Myslivci nakupovali zajíce pro oživení chovu, zemědělci hubili hlodavce přípravkem endrin, který byl potom časem zakázán.

        Je pravdou, že se myslivci podíleli i na kulturním dění. Občané si určitě vzpomenou na vystoupení národního umělce Vladimíra Menšíka, Moravanky, Pantůčkovců v kulturním domě, myslivci organizovali i účast fotbalových internacionálů pražské Dukly v Troubkách. Zájezdů do všech koutů republiky bylo nepočítaně.