MYSLIVECKÉ DOPOLEDNE V NOVÉM HÁVU
Druhá májová neděle v kalendáři troubeckých myslivců patřila minulých dvacet let Myslivecké, rybářské a včelařské burze. V průběhu posledních let se však prodejní místa s nabízeným zbožím dala spočítat na prstech jedné ruky. I zájem o návštěvu tak trošku upadal. Nespokojenost na sebe nenechala dlouho čekat a vloudila se mezi účastníky.
Nám, členům Hubertova cechu v Troubkách určitě nebyla její přítomnost příjemná, proto jsme dali hlavy dohromady, rozkoukali se po okolí a přemýšleli o nové formě, která by na Konírnu přilákala hojný počet velkých a hlavně i malých.
Skákací hrad splňuje požadavky těch menších...
Nebudeme si nalhávat, že žolíkem na téměř všech akcích pořádáných spolkem je myslivecká kuchyně. Tu jsme z Mysliveckého dopoledne, jak jsme dali nové formě akce název, nemohli vypustit. Velmi dobré zkušenosti máme i se střelbou ze vzduchovky. Trefit desítku si přeje každý, nejen děti, ale i dospěláci. O bohatém občerstvení a množstvím nápojů se nemusím zmiňovat. Vypustit skákací hrad? Nesmysl.
A ZÁTRŽA, seskupení mysliveckých trubačů. Bez jeho troubení v podstatě neexistuje žádná naše akce.
V neděli 12. května 2024 vyčistili nátrubky ZÁTRŽÁCI, dámy v kuchyni navařily zvěřinovou svíčkovou a pečeného divočáka, guláš se opět povedl místopředsedovi spolku.
Obsluha na dalších postech v pohotovosti a v plné zbroji.
Na oknech Konírny jste mohli na výstavce fotografií shlédnout fota z historie i současnosti, získat informace o spolku.
Velkou pochvalu zaslouží i skupinka, která připravila pro děti, skládání zvířátek z nařezaných větví a kmenů stromů. Děti dostaly k dispozici jednotlivé díly, kladívečko a hřebíčky a už mohly začít, možná zatím největší dílo svého života. Spokojenost, tryskající z očí těch menších byla tou největší odměnou.
Vyroba zvířátek z větví a kmínků stromů...
Zástupci sokolníků přiblížili dětem něco ze svého života a ze života jejich opeřených miláčků.
Podívat se, jak funguje termovize, to byla pro mnohé rovněž novota.
Kolem henčlovských kolegů bylo rovněž živo. Jejich kynologie je známa v širokém okolí a my jsme rádi, že k nám přijeli i se svými čtyřnohými svěřenci. Pohled na krásná štěňata loveckých psů si musel oblíbit každý.
Kolegové z Henčlova se psy ...
Své znalosti z myslivosti a přírody si mohli vyzkoušet všichni v kvízech, samozřejmě připravených podle obtížnosti. V ruce s diplomem, ověřeným podpisem předsedy spolku, se pak mohli chlubit ti menší. Je pravdou, že se i někteří odrostlejší dožadovali dokladu o absolvování soutěže. Nebo, že by to měl být doklad, že se zúčastnili nedělního dopoledne v Troubkách.
Ke cti troubeckého starosty, který se akce rovněž zúčastnil, slouží skutečnost, když se mu dostalo vyzvání, aby se do kvízu zapojil, tak neváhal, sedl si k připravené tabulce a začal, v tom nejtěžším levelu, dosazovat kartičky do připravených oken. Jste zvědavi na výsledek? Určitě nepohořel!
Spousta dětí využila možnosti malování na tvář. Cukrová vata nechyběla.
Důkaz o pomalovaných tvářičkách a účasti na kvízu ...
Snažili jsme se připravit v kuchyni dostatek mysliveckých specialit, ovšem nemáme věšteckou kouli, kde bychom dopředu zjistili počet návštěvníků a podle toho naplánovali potřebné množství porcí. Bohužel v poledne se na některé jedlíky nedostalo, tudíž museli vzít zavděk párkem v rohlíku. Za to se musíme částečně omluvit, ale myslím si, že popsaná situace se dá pochopit.
O tom, že chutnalo svědčí přeškrtaná nabídka myslivecké kuchyně.
Nakonec tedy poděkujme všem, kdo si našel cestu na Konírnu. Věříme, že odcházeli spokojeni.
Mně navíc ještě dovolte poděkovat všem mým kolegům ze spolku a všem dalším, kteří přiložili ruku k dílu, na akci se jakýmkoli způsobem podíleli. Zvládli svou práci na jedničku.
Za rok tedy nashledanou na Mysliveckém dopoledni v Troubkách.
Luděk Judas