VELIKONOČNÍ SVÁTKY

    "VELIKONOCE (z lat. pascha < řec. πάσχα pascha < hebr. פֶּסַח‎‎ pesach – přechod, přejití) jsou nejvýznamnější křesťanský svátek , který je oslavou zmrtvých vstání Ježíše Krita. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben  Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen.

    V užším pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), resp. její vigilie na Bílou sobotu (zmiňovaná „velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí Velikonoční třídenní (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí postní tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy 50denní období od neděle Zmrtvýchvstání do letnic," to nám o Velikonocích praví wikipedie.

    Velikonoční pondělí nám tentokrát padlo na první aprílový den. O tom, že kolednící budou mít pro pomlázku ztížené podmínky, rozhodlo rozmarné počasí a nadělilo velkou sněhovou peřinu, která pro toto období až tak typická není.

"Pohled z Konírny na troubecký kostel ve Velikonoční neděli 31.3.2013" - foto Luděk Judas

    Luděk Judas